Med

Med je nejstarším sladidlem na světě. 

Tento med se také označuje jako luční nebo jarní med. Pochází z květů ovocných stromů, řepky a lučních květů. Nektar z květů včely zahušťují a obohacují o mnoho dalších látek, jako jsou enzymy (ivertáza, diastáza a glukozooxidáza) nebo jednotlivé aminokyseliny, z nichž nejvíce je zastoupen prolin. Dominantní jsou v medu samozřejmě jednoduché cukry – fruktóza a glukóza, ze složitějších je to sacharóza. Tento med dále obsahuje vitamíny (zejména skupiny B, niacin, biotin, kys. nikotinovou a pantotenovou, C), tuky a minerální látky (K, Ca, Mg, Zn, Si, Fe, Cu, P, S), přičemž minerálů najdeme více v medech medovicových. Za krásnou zlatou barvu vděčí med barvivům ze skupin flavonoidů, karotenoidů a antokyanů. Řepkový med je v současné době nedoceňován, ale musím říci, že já osobně jej mám nejraději mimo jiné i proto, že obsahuje brassiny, látky, které mají protirakovinné účinky. Důležitý je i obsah vody, jenž by v medu neměl přesáhnout 18%, protože medy s vyšším obsahem vody mohou začít kvasit. Běžný konzument bohužel med s vyšším obsahem vody pozná až po jeho zkvašení, zkušený člověk procentuální zastoupení vody může změřit refraktometrem. V některých medech se mohou objevit i toxické látky, jedná se hlavně o medy ze subtropických rostlin, například rododendronů a azalek. V tuzemských medech se jedovaté příměsi nevyskytují. Důležitým ukazatelem kvality medu je i obsah HMF (hydroxymetylfurfuralu), který poukazuje na vysoké teploty (které mohly být použity například při ztekucování medu) nebo na stáří medu. Mezní hodnoty pro náš med jsou 40 mg/kg HMF (čerstvě vytočený med mívá do 4 mg/kg), medy z tropických oblastí či medy, které byly ztekuceny při teplotách nad 50°C případně medy uskladněné více let za nevhodných podmínek mají hodnoty HMF mnohem vyšší. Hydroxymetylfurfural je látka člověku neškodná, pro včely je však vysoce toxická. Přehřátí medu vede kromě zvýšení HMF ke zničení mnoha enzymů a med tak celkové ztrácí mnoho svých kladných účinků. Proto při ztecucování nepřesáhněte teplotu 45°C a med dávejte do teplého nápoje, ne do vařícího. Med si tak zachové veškeré léčivé účinky a nestane se pouhým sladidlem.

 

Tento med bývá nazýván medem lesním a pochází z medovice, což je hustá tekutina produkovaná stejnokřídlým hmyzem (mšice, mery a červci), který saje rostlinné šťávy ze stromů a jejich přebytky vylučuje v podobě sladkých kapek . O ně je velký zájem a kromě včel je sbírají i mravenci, kteří si své kolonie mšic bedlivě chrání a dokonce je přenáší na mladé výhonky rostlin. Produkci medovice mravenci podporují tak, že mšici hladí na zadečku svými tykadly. Složení medovicového medu se mírně liší od květového a to zejména vyšším množstvím fruktózy a mnohem vyšším podílem minerálních látek. Medovicový med obsahuje množství rostlinných fytoncidů (přírodních antibiotik), které brání růstu mikroorganismů. Proto je tento med velmi účinný při léčbě dýchacích cest. Medovicový med také mnohem později krystalizuje než med květový. Nutno podotknout, že krystalizace medu není závadou, naopak každý kvalitní med Vám začne po určité době krystalizovat.